|
|
Prezident republiky jako součást moci výkonné
Vosáhlo, Jakub ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce se zabývá institutem prezidenta republiky. Popisuje specifika této ústavní funkce na pomezí hlavy státu a exekutivního orgánu. Dle zadání zkoumá jeho vztah k výkonné moci. To obnáší analýzu jeho ústavních pravomocí, jimiž může do sféry exekutivy zasahovat. Práce se však zabývá i dalšími, často opomíjenými, aspekty, ovlivňující jeho postavení a sílu v rámci ústavního systému. Nezbytnou součástí této analýzy je rozbor ústavní pozice prezidenta republiky, vycházející z parlamentního charakteru českého ústavního systému a pravomocí, jimž je prezident republiky v tomto systému nadán. K této analýze je pozice prezidenta ČR srovnána s pozicemi jiných prezidentů parlamentních a poloprezidentských republik. Při analýze pozice prezidenta republiky však není možné opomenout specifický fenomén prezidentského úřadu v České republice. Prezident ČR (resp. dříve Československa) je tradičně nadán nepříliš širokým katalogem ústavních pravomocí, ovšem zároveň disponuje silnou autoritou veřejnosti, která mu dává značný neformální vliv. K analýze tohoto fenoménu se práce zabývá historickým vývojem prezidentského úřadu, a to z hlediska ústavního zakotvení i praxe. Rozebírá působení prezidentů republiky ve všech obdobích moderní československé a české státnosti. Vývoj prezidentské funkce po přijetí současné ústavní úpravy...
|
|
|
Dopady přímé volby prezidenta na charakter politického režimu ČR
Kocourek, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Ve své diplomové práci se autor věnuje dopadům přímé volby na charakter politického režimu v České republice. Konkrétně se práce zaměřuje na charakterové vlastnosti jednotlivých typů režimů, aby je posléze mohla aplikovat na reálný stav režimu v České republice po zavedení přímé volby hlavy státu a zhodnotit, zda došlo k vychýlení či změně parlamentního režimu v režim poloprezidentský. Historická analýza prezidentského úřadu v Českých zemích popisuje fenomén jeho mimořádné role a váženosti, který se promítá i do soudobých politických reálií a nezanedbatelně tak ovlivňuje funkční problematiku státu. Teoretický rozbor přímé volby prezidenta republiky pak předkládá dopady, které taková implementace do ústavního řádu České republiky způsobila a zároveň vyvrací některé pochybné argumenty, které byly pro její prosazení zákonodárným sborem klíčové. Pomocí deskriptivní analýzy chování prvně přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana se autor pokouší odhalit reálné kompetenční spory mezi ním a ostatními složkami moci. Výsledkem je podrobný popis dosavadní vzájemné spolupráce jednotlivých mocenských aktérů a institucí v rámci režimu a jeho finální charakterové zhodnocení doplněné o možné racionální kroky pro jeho další vývoj.
|
|
|
Zahraniční vlivy v ústavním právu
Léko, Kristián ; Hofmannová, Helena (oponent)
Kristián Léko: Zahraniční vlivy v ústavním právu Srovnávání v právu je jedním z hlavních trendů práva již od konce 20. století. Nejinak tomu je i v ústavním právu. Zahraniční zkušenosti jsou hojně využívány při tvorbě, změnách i výkladu ústav, a to jak v mnoha zemích světa, tak v České republice. Cílem práce bylo doložit tuto skutečnost na praktických příkladech a pokusit se o vytvoření smysluplné teoretické báze v českém jazyce, především po taxonomické a metodologické stránce. Práce je strukturována tak, že v prvních dvou kapitolách je vyložena historie a význam jak obecné právní komparatistiky, tak její ústavněprávní odnože coby jedné ze součástí "zvláštní části srovnávacího práva". Kapitoly 3 a 4 nabízejí vhled do metodologie právní komparatistiky a teoretické nastínění struktur, jak může zahraniční právo pronikat do národních právních řádů. A konečně kapitoly 5, 6 a 7 se pokoušejí na československé a české ústavní praxi najít příklady zahraničních vlivů, a to při tvorbě, změnách i interpretaci ústav.
|
|
|
Zahraniční vlivy v ústavním právu
Léko, Kristián ; Hofmannová, Helena (oponent)
Kristián Léko: Zahraniční vlivy v ústavním právu Srovnávání v právu je jedním z hlavních trendů práva již od konce 20. století. Nejinak tomu je i v ústavním právu. Zahraniční zkušenosti jsou hojně využívány při tvorbě, změnách i výkladu ústav, a to jak v mnoha zemích světa, tak v České republice. Cílem práce bylo doložit tuto skutečnost na praktických příkladech a pokusit se o vytvoření smysluplné teoretické báze v českém jazyce, především po taxonomické a metodologické stránce. Práce je strukturována tak, že v prvních dvou kapitolách je vyložena historie a význam jak obecné právní komparatistiky, tak její ústavněprávní odnože coby jedné ze součástí "zvláštní části srovnávacího práva". Kapitoly 3 a 4 nabízejí vhled do metodologie právní komparatistiky a teoretické nastínění struktur, jak může zahraniční právo pronikat do národních právních řádů. A konečně kapitoly 5, 6 a 7 se pokoušejí na československé a české ústavní praxi najít příklady zahraničních vlivů, a to při tvorbě, změnách i interpretaci ústav.
|
|
|
Analýza podkladů pro vzdělávání o českém politickém systému
Černý, Jakub ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Analýza podkladů pro vzdělávání o českém politickém systému (Bakalářská práce) Autor: Jakub Černý Abstrakt: Bakalářská práce analyzuje české kurikulární dokumenty a učebnice pro základní a gymnaziální vzdělávání zaměřené na výklad o českém politickém systému; snaží se tak odpovědět na otázku, jak tyto dokumenty informují o českém politickém systému, zda o něm informují v logice Ústavy ČR a zda podávané informace nemohou přispívat k tvorbě miskonceptů o českém politickém systému.
|
|
|
Komparativní analýza české a francouzské ústavní úpravy legislativní moci a rozbor příslušné právní terminologie
KUTHANOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce s názvem Komparativní analýza české a francouzské ústavní úpravy legislativní moci a rozbor příslušné právní terminologie pojednává o rozdílné ústavní úpravě legislativní moci v České a ve Francouzské republice. Práce je rozdělena na část praktickou a část teoretickou. Teoretická část popisuje úpravu legislativní moci nejprve v České republice a poté ve Francouzské republice. V praktické části autorka nejprve provádí komparativní analýzu české a francouzské ústavní úpravy legislativní moci, zhodnocuje míru její podobnosti a odlišnosti, poté se věnuje rozboru vybraných francouzských právních termínů a vytváří francouzsko-český glosář. Práci uzavírá francouzské résumé. Primárním cílem této práce je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že francouzský Parlament má v současné ústavní úpravě slabší postavení než ten český. Jejím sekundárním cílem je pak rozbor příslušné právní terminologie.
|
|
|
Zahraniční vlivy v ústavním právu
Léko, Kristián ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Kristián Léko: Zahraniční vlivy v ústavním právu Srovnávání v právu je jedním z hlavních trendů práva již od konce 20. století. Nejinak tomu je i v ústavním právu. Zahraniční zkušenosti jsou hojně využívány při tvorbě, změnách i výkladu ústav, a to jak v mnoha zemích světa, tak v České republice. Cílem práce bylo doložit tuto skutečnost na praktických příkladech a pokusit se o vytvoření smysluplné teoretické báze v českém jazyce, především po taxonomické a metodologické stránce. Práce je strukturována tak, že v prvních dvou kapitolách je vyložena historie a význam jak obecné právní komparatistiky, tak její ústavněprávní odnože coby jedné ze součástí "zvláštní části srovnávacího práva". Kapitoly 3 a 4 nabízejí vhled do metodologie právní komparatistiky a teoretické nastínění struktur, jak může zahraniční právo pronikat do národních právních řádů. A konečně kapitoly 5, 6 a 7 se pokoušejí na československé a české ústavní praxi najít příklady zahraničních vlivů, a to při tvorbě, změnách i interpretaci ústav.
|
|
|
Dopady přímé volby prezidenta na charakter politického režimu ČR
Kocourek, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Ve své diplomové práci se autor věnuje dopadům přímé volby na charakter politického režimu v České republice. Konkrétně se práce zaměřuje na charakterové vlastnosti jednotlivých typů režimů, aby je posléze mohla aplikovat na reálný stav režimu v České republice po zavedení přímé volby hlavy státu a zhodnotit, zda došlo k vychýlení či změně parlamentního režimu v režim poloprezidentský. Historická analýza prezidentského úřadu v Českých zemích popisuje fenomén jeho mimořádné role a váženosti, který se promítá i do soudobých politických reálií a nezanedbatelně tak ovlivňuje funkční problematiku státu. Teoretický rozbor přímé volby prezidenta republiky pak předkládá dopady, které taková implementace do ústavního řádu České republiky způsobila a zároveň vyvrací některé pochybné argumenty, které byly pro její prosazení zákonodárným sborem klíčové. Pomocí deskriptivní analýzy chování prvně přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana se autor pokouší odhalit reálné kompetenční spory mezi ním a ostatními složkami moci. Výsledkem je podrobný popis dosavadní vzájemné spolupráce jednotlivých mocenských aktérů a institucí v rámci režimu a jeho finální charakterové zhodnocení doplněné o možné racionální kroky pro jeho další vývoj.
|
|
|
Boj o kompetence po zavedení přímé volby prezidenta v ČR
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kompetenčními spory v České republice mezi prezidentem republiky a dalšími ústavními orgány po zavedení přímé volby prezidenta a zvolením Miloše Zemana do funkce. Práce teoreticky zkoumá místa v Ústavě, kde existuje možnost vyskytnutí kompetenčních sporů či se objevují rozdílné interpretace. Hlavním cílem práce je popis kompetenčních sporů Miloše Zemana s jinými ústavními činiteli a jejich následná analýza. Na základě těchto sporů pak nabízí úpravy Ústavy, které by podobným sporům mohly zabránit. Výsledkem práce je i hodnocení, zdali zavedení přímé volby mělo vliv na výskyt kompetenčních sporů, či je to spíše spojeno s osobou Miloše Zemana.
|
|
|
Prezident republiky jako součást moci výkonné
Vosáhlo, Jakub ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce se zabývá institutem prezidenta republiky. Popisuje specifika této ústavní funkce na pomezí hlavy státu a exekutivního orgánu. Dle zadání zkoumá jeho vztah k výkonné moci. To obnáší analýzu jeho ústavních pravomocí, jimiž může do sféry exekutivy zasahovat. Práce se však zabývá i dalšími, často opomíjenými, aspekty, ovlivňující jeho postavení a sílu v rámci ústavního systému. Nezbytnou součástí této analýzy je rozbor ústavní pozice prezidenta republiky, vycházející z parlamentního charakteru českého ústavního systému a pravomocí, jimž je prezident republiky v tomto systému nadán. K této analýze je pozice prezidenta ČR srovnána s pozicemi jiných prezidentů parlamentních a poloprezidentských republik. Při analýze pozice prezidenta republiky však není možné opomenout specifický fenomén prezidentského úřadu v České republice. Prezident ČR (resp. dříve Československa) je tradičně nadán nepříliš širokým katalogem ústavních pravomocí, ovšem zároveň disponuje silnou autoritou veřejnosti, která mu dává značný neformální vliv. K analýze tohoto fenoménu se práce zabývá historickým vývojem prezidentského úřadu, a to z hlediska ústavního zakotvení i praxe. Rozebírá působení prezidentů republiky ve všech obdobích moderní československé a české státnosti. Vývoj prezidentské funkce po přijetí současné ústavní úpravy...
|
host ::
RSS.